Novináři se nás v poslední době ptali na podrobnosti ke smlouvám týkajícím se dlouhodobých dodávek tepla pro města Karlovy Vary a Chodov. Odpovědi skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP zveřejňujeme, protože mohou zajímat i vás:
1. Podle zveřejněných informací má spolupráce se SUAS zajistit Karlovým Varům a Chodovu stabilní a „přijatelné“ ceny tepla na dalších 20 let. Co konkrétně považuje SUAS za přijatelnou cenu tepla a jakou maximální výrobní cenu za GJ je připravena smluvně garantovat například v letech 2030, 2035 a 2040?
Přijatelná cena tepla je cena, která je konkurenceschopná vůči jiným, případně i decentralizovaným zdrojům. V situaci, kdy nikdo nezná předem ceny komodit (zejména elektřina, zemní plyn, emisní povolenka) v letech 2030, 2036 a 2040, nemůže garantovat maximální výrobní cenu za GJ na příští období. Závazná pravidla pro kalkulaci ceny tepla stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) svým cenovým rozhodnutím. Dodavatel tepla smí do ceny započítat pouze ekonomicky oprávněné náklady (např. palivo, energii, opravy, odpisy majetku či mzdy) a stanovený přiměřený zisk. A takto jsme o tom opakovaně diskutovali se zástupci měst a obcí. Právě proto budou mít samosprávy zastoupení ve společných podnicích, aby měly transparentní přehled o tom, co cenu tepla ovlivňuje, a jakými způsoby se tvoří.
2. Město Karlovy Vary zveřejnilo ekonomický model, podle kterého má v roce 2031 činit výrobní cena varianty Vřesová přibližně 540 Kč/GJ. Garantuje SUAS tuto cenu, nebo jde pouze o dnešní modelový předpoklad? Jaká bude cena v případě, že se ekonomické předpoklady studie nenaplní?
Jedná se skutečně o modelový příklad způsobu nastavení cen pro jednotlivé zdroje, zatím na bázi jednosložkové ceny. Celkový koncept bude postaven na dvousložkové ceně, tedy rozdělení nákladů stálých a variabilních. Takto k cenotvorbě přistoupili autoři nezávislé studie, v rámci které (pro vysvětlení procesu tvorby ceny na zdrojích výroby tepla) zohlednili využití stávající paroplynové elektrárny a dvou nových teplárenských zdrojů, a to plynové kotelny a kotle na výrobu tepla z biomasy jako obnovitelného zdroje. Ty budou součástí systému centrálního zásobování teplem.
3. Oprava přivaděče z Vřesové má podle zveřejněných údajů stát přibližně 250 až 700 milionů korun. Zavazuje se SUAS, že náklady na tuto investici nepromítne přímo ani nepřímo do ceny tepla účtované Karlovarské teplárenské a konečným odběratelům? Pokud ne, jakým způsobem budou investiční náklady do ceny zahrnuty?
V případě uvedené výše nákladů na opravy horkovodního přivaděče jde o údaj Karlovarské teplárenské, a.s. Náklady by hradila tato společnost, případně SUAS, pokud převezme provoz horkovodního přivaděče. Kdyby se podařilo na modernizaci a opravy získat dotace, nebude tato část financí (v rozsahu získané dotace) vstupovat do ceny tepla předávaného do primárních a sekundárních rozvodů v daných územích.
4. Zástupce skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP uvedl, že SUAS spolupracuje s Karlovarským krajem na jednáních se státem o dotační podpoře transformace teplárenství. S jakou konkrétní výší budoucí veřejné podpory ekonomický model SUAS počítá a co se stane, pokud stát nebo Evropská unie tuto podporu neposkytnou?
Nikdo ze žadatelů o dotace státu nebo EU nemůže najisto počítat s tím, že veřejnou podporu získá. Ale je naší odpovědností vůči odběratelům vyvinout maximální úsilí, aby dotace byly poskytnuty, protože se tím snižují celkové investice do zdrojů nebo právě do oprav infrastruktury, což se tak propisuje v nižší ceně tepla na straně odběratelů.
5. Může SUAS jednoznačně garantovat, že případné nezískání očekávaných dotací nebude kompenzováno zvýšením ceny tepla odběratelům? Pokud ano, z jakých jiných zdrojů bude chybějící část investic financována?
Pakliže nezískáme podporu z EU či státu, je skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP připravena financovat investice do zdrojů výroby tepla anebo do rozvodů ze svých prostředků i externích zdrojů financování, ale tyto náklady samozřejmě budou přenášeny do ceny tepla. Citlivostní analýza, kterou představili zástupci nezávislé agentury zastupitelům města Karlovy Vary na jednání 16. 6. 2026, ale počítala už při tvorbě modelů ceny s financováním s dotacemi i bez dotací, a to jak pro výrobu a dodávky tepla z Vřesové, tak v případě decentralizovaného řešení, které si Karlovy Vary nechaly zpracovat.
6. Transformace zdrojů ve Vřesové a související infrastruktury bude vyžadovat investice ve vysokých stovkách milionů až jednotkách miliard korun. Kolik vlastního kapitálu je SUAS připravena do projektu vložit, kolik chce financovat úvěrem a kolik prostřednictvím veřejných dotací? Prosíme o alespoň rámcové rozdělení těchto tří zdrojů financování.
Skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP je připravena do transformace teplárenství vložit přesně takové prostředky, jaké budou zapotřebí pro úspěšnou realizaci projektu. Podpisem smluv k tomu přijala odpovídající závazky. Je třeba zdůraznit, že Skupina již zafinancovala ze svých prostředků budování zdrojů s pořizovací hodnotou přesahující stovky milionů korun, a při zohlednění paroplynové elektrárny jako významného zdroje připraveného rovněž k dlouhodobým dodávkám tepla se jedná o miliardy korun. Bez předběžných spekulací o tom, kolik se podaří získat v rámci dotací či kolik se vyčerpá z úvěru, SUAS svým závazkům dostojí.
7. Skupina v posledních letech prošla obdobím výrazných hospodářských ztrát. Jaké konkrétní finanční zdroje nebo úvěrové rámce má dnes zajištěny pro splnění dvacetiletých investičních závazků a může potvrdit, že jejich splnění není podmíněno získáním dalších dotací?
Skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP je ekonomicky silný subjekt, ať se to týká vlastních finančních prostředků či rozsáhlých aktiv, má i široké úvěrové rámce a rámce pro zajišťování závazkových vztahů.
8. SUAS získává dohodou dlouhodobé odběratele tepla na dalších 20 let. Obsahují uzavřené smlouvy minimální garantovaný odběr nebo jiné závazky Karlových Varů a Chodova, které SUAS zajišťují minimální příjem bez ohledu na budoucí pokles spotřeby tepla? Pokud ano, jak jsou nastaveny?
V tuto chvíli jsme podepsali rámcově nastavené podmínky, které ještě budou konkretizovány v úpravách stávajících smluvních vztahů s odběrateli tepla. Je to obdoba, jako když lidé platí za elektrickou energii, cenu tvoří fixní část za připojení a k tomu variabilní platba za silovou elektřinu.
9. Budoucí výroba má stát na kombinaci uhlí, plynu, biomasy, elektřiny a později také energetického využití odpadu. Co se stane s cenou tepla, pokud některý z plánovaných zdrojů nebude včas k dispozici – například biomasový kotel nebo zařízení na energetické využití odpadu – a SUAS bude muset déle využívat dražší zdroj? Kdo toto cenové riziko ponese?
V případě zařízení na využití odpadů, jde zatím o deklarovaný záměr, na koncepci odpadového hospodářství se bude pracovat až tehdy, bude-li garantován dlouhodobý odběr tepla od měst a obcí, protože jedině tak lze přijmout investiční riziko. Ostatně i takto je k zapojení kotle na tuhá alternativní paliva do systému zásobování teplem přistupováno v rámci podepsaných rámcových smluv. Odpovědnost za postupnou náhradu zdrojů a za plnění závazků nesou jednotliví členové skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP, a to spolu s koncernovými společnostmi. Ale jsme toho názoru, že pro odběratele může, v závislosti na tržním vývoji komodit, rozhodně ekonomicky dávat větší smysl i v roce 2029 výroba tepla z uhlí než z plynu, případně biomasového kotle. V tom je právě výhoda mixu různých zdrojů pro výrobu tepla. Což by teď určitě potvrdili všichni, kteří vyrábějí teplo výhradně z plynových zdrojů.
10. Je SUAS připravena zveřejnit cenový mechanismus, investiční harmonogram a základní ekonomické předpoklady, na kterých stojí dvacetiletá dohoda? Pokud ne, jak má veřejnost nezávisle ověřit tvrzení, že dohoda skutečně zajistí dlouhodobě dostupné teplo a že případná investiční či dotační rizika nebudou nakonec zaplacena v účtech odběratelů?
Přílohou rámcové smlouvy jsou principy cenotvorby, u jednotlivých zdrojů byl vytvořen harmonogram očekávaného ukončení provozu nebo naopak zahájení zkušebního provozu a uvedení do trvalého provozu. Smlouvy jsou zveřejněny ve veřejně dostupném registru smluv. Poznámka k základním ekonomickým předpokladům, na kterých stojí dvacetiletá dohoda – není možné predikovat cenu zemního plynu či emisní povolenky ani na rok dopředu, natož na dekády. Právě proto budou v dozorčí radě nově vzniklé společnosti ze skupiny, která bude smluvním dodavatelem tepla pro provozovatele primárních a sekundárních rozvodů na příslušných územích měst a obcí, zástupci municipalit. Ti budou mít možnost nejen sledovat vývoj cenotvorby výroby tepla a kontrolovat optimální využití zdrojů např. i podle cen jednotlivých komodit, ale výslovně schvalovat tvorbu cen na příslušná období, jejich změny a případné investiční aktivity na straně zdrojů výroby tepla i v případě hlavního přivaděče z Vřesové do Karlových Varů.
