Každé léto stojí před energetiky z Elektrárny Tisová a komplexu Vřesová jasný úkol, a sice provést podle plánu potřebné opravy a údržbu před novou topnou sezónou. Cílem je zajistit pro obyvatele Karlovarska a Sokolovska nepřetržité a bezpečné dodávky tepla. Přestože uhelné bloky pomalu spějí k závěru své provozní životnosti, skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP do jejich údržby a oprav i letos vloží desítky milionů korun. Postupně pak bude zastarávající technologie nahrazovat moderními zdroji.
„Největší objem plánovaných prací probíhá pravidelně během letní odstávky uhelných kotlů od června do září. V tomto období je dodávka tepla pro obyvatele plně zajištěna z plynové kotelny v Tisové. Díky tomu získáváme dostatečný časový prostor pro provádění pravidelných revizí a potřebných oprav,“ vysvětlil Marcel Friml, předseda představenstva Elektrárny Tisová.
Při pohledu do hospodaření je nutné odlišovat běžné náklady na údržbu stávajícího systému od velkých investic do nových technologií. Náklady na údržbu zahrnují jak plánované opravy a revize v době letní odstávky, tak pohotovostní opravy případných poruch. „Celkové náklady na opravy kotlů v Tisové jsou pro letošní rok naplánovány ve výši 32,5 milionu korun. Z této částky bylo jen za první pololetí roku 2026 vynaloženo už 16,3 milionu korun,“ uvedl Rudolf Francisko, místopředseda představenstva Elektrárny Tisová. Dalších přibližně 11 milionů korun směřuje do údržby samotného systému zásobování teplem pro takzvanou sokolovskou větev, což pokrývá přímou výrobu a distribuci tepla z Elektrárny Tisová.
Obdobná částka se na opravy a údržbu vynaloží i v komplexu Vřesová. „Ve Vřesové máme na teplárně k dispozici více samostatných kotlů, z toho důvodu nebyla letos nutná celková odstávka. Využili jsme letní snížení výroby tepla k postupnému přejíždění a opravám kotlů. Souběžně s tím probíhaly pravidelné revize a opravy zauhlovacích tras. Na jaře letošního roku jsme úspěšné dokončili investici do snížení emisí oxidů dusíku paroplynové elektrárny, díky tomu jsou nyní oba bloky paroplynové elektrárny připraveny pro budoucí dlouhodobý provoz,“ vysvětlil Zdeněk Jonát, ředitel Teplárenského úseku komplexu Vřesová.
Postupný útlum těžby hnědého uhlí v ČR a v Evropě, který směřuje k ukončení uhelné energetiky, vedl skupinu Sokolovská uhelná a SUAS GROUP k plánu celkové transformace teplárenství v regionu Karlovarska a Sokolovska. Od podzimu loňského roku intenzivně řeší se zástupci měst a obcí plánovanou náhradu uhelných zdrojů „Bez intenzivní komunikace s městy a obcemi bychom nemohli strategii teplárenství vůbec připravovat. A víme, že pro samosprávy je klíčová cena tepla a stabilita jeho dodávek. V rámci naší strategie chceme dobudovat nové zdroje. Půjde zejména o kombinaci kotlů na biomasu, nových plynových kotelen a v případě karlovarské větve také o využití nově zprovozněného elektrokotle. Součástí této rozsáhlé strategie jsou i navazující investice do modernizace rozvodných sítí, které zvýší účinnost celého systému a přispějí ke snížení tepelných ztrát. Konkrétním příkladem přechodu na čistší zdroje je aktuálně probíhající výstavba nové plynové kotelny v areálu Bohemia, jejíž investiční náklady dosahují přibližně 100 milionů korun. Municipalitám zároveň s tím nabízíme i řešení v oblasti odpadů, které máme naplánováno se strategickým partnerem a které zahrnuje rekonstrukci mechanicko-biologické úpravny odpadů a instalaci kotle na tuhá alternativní paliva,“ upřesnil Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS GROUP.
Pro obyvatele i firmy napojené na systém centrálního zásobování teplem přináší Skupina důležitou zprávu týkající se jejich peněženek. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026, ani v nadcházejícím roce 2027 by se cena vyrobeného tepla měnit neměla. Jedinou proměnnou, která by se mohla v konečném doúčtování pro odběratele (například pro Sokolovskou bytovou a další) odrazit, je případný dopad nově aplikované státní daně z plynu a pevných paliv. Touto legislativní úpravou stanovenou státem se však Sokolovská uhelná a SUAS GROUP intenzivně zabývá a hledá cesty, jak její dopady na obyvatele co nejvíce minimalizovat.
