Útlum těžby mění Sokolovsko k nepoznání – a Sokolovská uhelná spolu se skupinou SUAS GROUP stojí v čele této proměny. Nezačíná to a nekončí jen plněním závazků v oblasti rekultivací a sanací. Společnost na ně navazuje smysluplnou revitalizací: z někdejších oblastí po těžbě tak vznikl testovací polygon BMW, koupaliště Michal, lesopark Bohemia nebo jezero Medard. Na některé projekty, které pak v budoucnu slouží obyvatelům regionu, se Skupina snaží získat veřejné finanční prostředky. Zároveň ale odevzdává státu miliardy na emisních povolenkách. V letech 2020 až 2025 za ně zaplatila 19,9 miliardy korun.
Stavba na Medardu pokračuje, vysoutěžená cena je nižší, než se předpokládalo
„V budoucím rozvoji regionu jsme se nyní zaměřili na dvě strategické linky. Jednou je proměna okolí jezera Medard, která má potenciál posílit cestovní ruch a přivést do území turisty, ale také nabídnout zázemí pro rodiny s dětmi, mladé kvalifikované odborníky, učitele, lékaře, které region nutně potřebuje. Ruku v ruce s tím jde podnikání v místě, nové pracovní příležitosti. Víme, že je to běh na dlouhou trať, ale nechceme sedět s rukama v klíně a čekat, až se Sokolovsko vylidní a mladí odejdou definitivně jinam. Druhou linkou je pak využití území určených pro výstavbu průmyslových zón k jejich zasídlení investory a pro rozvoj nových odvětví v kraji,“ říká Jiří Štěrba za tým strategie a dotací Sokolovské uhelné a SUAS GROUP.
Projekt revitalizace a resocializace okolí jezera, který je symbolem proměny regionu, je velmi nákladný, proto se Sokolovská uhelná pokusila získat evropskou dotaci z programu zaměřeného na transformaci uhelných regionů. Celkové výdaje projektu byly původně plánovány na 658,4 milionu korun, z čehož schválená dotace z EU činí 559,4 milionu korun a povinností Sokolovské uhelné je spolufinancování ve výši bezmála 100 milionů korun. Konečné finanční částky budou definitivně vyúčtovány podle skutečně proplacených vysoutěžených zakázek. „Věříme, že nejlepším prostředkem proti spekulacím jsou fakta a transparentnost. Vytváříme pro vás i budoucí generace hodnotný veřejný prostor u jezera Medard, který nabídne špičková zázemí pro sport, vzdělávání i relaxaci,“ zdůrazňuje Mirek Cink, manažer týmu strategie a dotací, a dodává: „V projektu Medard držíme rozpočet pevně pod kontrolou a stavíme podstatně levněji, než se plánovalo. V souvislosti s tím se poníží i celková částka dotace.“
Kam konkrétně finance směřují? Nejvyšší částku bude stát multifunkční stezka určená pro rodiny s dětmi, cyklisty, bruslaře, ale i pro záchranáře, hasiče a další složky IZS. Dále jdou peníze na edukativní zastávky a mola, přístupové komunikace a technickou plochu, na osvětlení, dvě parkoviště, každé pro 200 vozů, přípojky, návštěvnické centrum u Habartova a administrativní centrum u Svatavy, vodovod a kanalizaci, kamerový a parkovací systém a další.
Projekt průmyslových zón, označovaný jako „Sokolovská investiční a green development“ (SIGD) se nerealizoval, dotace SUAS nečerpala
Jedním ze dvou připravovaných strategických projektů, kterými chce skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP napomoci transformaci Karlovarského kraje, je kromě rozvoje lokality jezera Medard také příprava infrastruktury průmyslových zón na Sokolovsku. Původně chtěla Skupina sama připravit území určená pro průmyslové zóny, a k tomu využít dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace. Striktní podmínky čerpání podpory, bohužel neumožňovaly potřebnou flexibilitu v přípravě i obsazování průmyslových ploch a vzniku nových pracovních míst. Proto se vedení Sokolovské uhelné a SUAS GROUP rozhodlo dotaci nevyužít. Ve spojení se silným partnerem, holdingem Accolade, nyní SUAS Real Estate, člen skupiny SUAS GROUP, pracuje na přípravě jedné z průmyslových zón u Starého Sedla. Kromě této průmyslové zóny skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP samostatně připravuje využití dalších brownfieldů u Citic s názvem Silvestr I a Přátelství, a brownfieldu u Elektrárny Tisová s názvem Silvestr II. „ S útlumem těžby jsme stáli před možností utlumit i činnost Sokolovské uhelné, lidé by postupně odešli, v regionu by zmizel jeden ze symbolů a opor. Vzhledem k silným kořenům firmy v Karlovarském kraji jsme se ale rozhodli jít jinou cestou. Vytvořit skupinu SUAS GROUP, která se zaměřila na novou moderní energetiku, odpadové hospodářství, teplárenství, dopravu, stavebnictví, průmyslový development a další oblasti. To byl prostor pro zaměstnance, kteří přešli z těžebních provozů. A dál jsme chtěli připravit zcela nová pracovní místa. Právě pro ty je klíčový příchod investorů do nově vznikajících průmyslových zón. Sokolovsko je srdcem regionu a nepotřebuje bypass, jen podmínky pro to, aby mohlo zůstat zdravé,“ vysvětluje Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS GROUP.
Výzvy v oblasti teplárenství a odpadů
Skupina spolu s městy a obcemi připravuje také výstavbu nových zdrojů v teplárenství pro zachování udržitelného systému centrálního zásobování teplem (CZT). S tím se úzce pojí projekt v oblasti nakládání s odpady a jejich dalšího zpracování. Na nové zdroje chce Sokolovská uhelná a SUAS GROUP získat dotace z Modernizačního fondu a dalších programů. Cílem je dostupná cena tepla pro domácnosti, školy, zdravotnická zařízení i firmy v kraji, a přitom postupné nahrazení uhelných zdrojů nízkoemisními a bezemisními. V posledních dnech obdržela Skupina rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR, a to pro výstavbu a zprovoznění biomasového kotle v areálu Vřesová, ryze pro teplárenské účely a zachování dlouhodobě udržitelných a spolehlivých dodávek tepla do CZT. „Dotace na výstavbu nových zdrojů pro teplárenství zlevňují ve výsledku výrobu tepla, což se promítne v peněženkách odběratelů,“ upřesňuje Pavel Tomek a doplňuje: „Občas někde narazím na informaci, jak Sokolovské uhelné proudí stamiliony dotací od státu a využívá je pro blaho soukromého subjektu. Ani na projekt týkající se Medardu, ani na nové kotle, které budou zásobovat Karlovarsko a Sokolovsko teplem, ale zatím nepřišla z dotací ani koruna. Podmínky udělení dotací jsou velmi přísné a my musíme být schopni předfinancovat a spolufinancovat každý z projektů. Na jedné straně se pochopitelně snažíme použít kromě našich i veřejné prostředky, abychom dokázali vrátit krajinu po těžbě lidem. Na druhou stranu odevzdáváme státu miliardy na emisních povolenkách. V letech 2020 až 2025 jsme za ně zaplatili téměř 20 miliard korun.“
